Digitized by the Internet Archive

in 2009 with funding from

Ontario Council of University Libraries

http://www.archive.org/details/zurgeschichteder02bond

/ . ;

ZUR

GESCHICHTE DER JUDEN

IN BÖHMEN. MÄHREN UND SCHLESIEN

VON 906 BIS I620.

HERAUSGEGEBEN VON

GOTTLIEB BONDY,

EM. PRAESIDENTEN DER HANDELS- UND GEWERBE-KAMMER IN PRAG.

ZUR HERAUSGABE VORBEREITET UND ERGÄNZT VONT

FRANZ DWORSKY,

EM. DIRECTOR DES LANDESARCHIVS DES KÖNIGREICHES BÖHMEN.

II.

1577 BIS 1620.

DS

135

C95B7215

1906 ,

V.2 !

C.l

ROBA

HERAUSGEBER UND VERLEGER GOTTLIEB BONDY IN PRAG. 1906.

Alle Rechte vorbehalten.

Druck von »UNI£< in Prag.

764. Kaiser Rudolf II. befiehlt dem Rate der Neu- 1577. Stadt Prag, bei dem Gläubiger des Juden Salomon aus Prag eine Fristenbezahlung derSchuld auszu- wirken. Prager Schloss, 7. Jänner 1577. (Böhmisch.)

Böhm. Statthalt. -Ar eh. Cop. 97, Fol. 3v.

765. Aufdem am 5. Februar 1577 eröffneten und am 1577. 2. März geschlossenen Landtage des Königreiches Böh- nien wurde in Betreff der Judensteuer beschlossen:

Zide pak v mestech Prazskych a v jinych mestech krälovskych, tez pod kterymz by koli pänem, rytifskym aneb duchovnim clovekem, aneb pod kymzkoli a kdezkoli na statcich byli: ten kazdy Zid, ktere- muzby nad dvaceti let let bylo, aneb zeby zenaty byl, dva uherskä zlata aneb pul druhe kopy grosuov ceskych, vsak na dva termi'ny, totiz pfi casu sv. Jilji, nejprve pi^fstiho, ctyficeti pet grosuov ceskychi a pfi casu Hromnic, te^ nejprve pristich, ätyficeti pet grosuov ceskych däti povinen bude. A kteremuzby Zidu dvaceti let nebylo a do desfti let stäfi ze jest, polovici toho pfi kazd6m tom jednom terminu vys psanem, to jest po pül tfinäct^m grosi ceskem däti mä. Vsak Zide starsi V mestech Prazskych nafiditi a na pfisahy sv6, kterez jsou k po- vinnostem svym ucinili, to opatfiti majf, aby vsecky Zidy v tychz me- stech Prazskych, i take ve vsech krajich v krälovstvf tomto, kterymz pfes deset let az do dvaciti a pfes dvaceti let jest a bude, vyhledajic, zejmena popsali, rozdelic zvläst^ Zidy v mestech Prazskych, a z kaz- deho mesta, mestecka a vsi v kraji'ch tez zvläste poznamenajfc, co jich V kterem mfste jest, a tu berni spravedlive vyberouc, coz se ji koli sejde, s tim jiz psanym poznamenänim a poctem na hrad Prazsky nej- vyssim bernikuom ihned pfi vyjitf jednoho kazdeho terminu, odvedli. Pakliby tiz starsi Zid6 toho tak, vedle tohoto zemskeho svoleni a vsemi tfemi stavy krälovstvi Ceskeho ustanoveni, neucinili a osob Zi- duov Prazsky^ch i krajskych zejmena nejvyssim bernikuom nepodali, aneb spravedlive se v tom nezachovali a berne z nich nevybrali a ne- odvedli, aneb tech Zidüv ve vsech mistech svrchu psanych bedlive ne- vyhledali a let jim uji'mali jakymzkoli zpüsobem, aneb jinak jakkoli toho pficina byli, a zeby se v tom pfi nich jaky forte! a nejmensf lest naproti tomuto svoleni vyhiedala a nasla, tehdy ihned nejvy§§i bernfei

554 ZUR GESCHICHTE DER JUDEN

1577. ty Zidy starsi dostatecnym vezenim opatfiti däti a do soudu zemskeho V temz vezeni dodrzeti, a däle se k nim, vedle nauceni tehoz soudu zemskeho, pokutou i trestänim skutecnym zachovati maji.

Böhm. Landt. K 101.

1577. "G6. Kaiser Rudolf II. bestätigt den Juden im König-

reiche Böhmen die Privilegien und Rechte, welche ihnen von den vorigen Königen als auch den Ständen im Na- men des ganzen Landes erteilt wurden, insbesondere dass sie für künftige Zeiten aus Prag undderböhmischen Krone nicht verdrängt werden sollen. Prager Schloss, 14. Fe- bruar 1577.

My Rudolf Druhy z bozi milosti voleny Rimsky cisaf, po vsecky casy rozmnozitel fise a Uhersky, Cesky, Dalmatsky, Charvätsky kräl, arciknize Rakouske, markrabie Moravsky, Lucemburske a Slezske kni'ze a Luzicky markrabie. Oznamujem timto listem vsem, jakoz jsou näm Zide starsi Prazsti i na miste vsf obce zidovske v krälovstvi nasem Ceskem ve vsi ponizenosti skrze suplikaci svou oznämili, jakä obdaro- väni, majestäty a vejsady i*take potvrzeni na präva svä a jine milosti od pfedküv nasich, pfedeslych cisafüv a krälüv Ceskych, zvläste pak od nejjasnejsich knizat pana Ferdinanda, pana deda, tez od pana ]\Iaxim:liana, pana otce, nasich nejmilejsfch, obouch cisafüv Rim- skych a Uherskych, Ceskych kräluov slavnych pameti, i take list ode vsi zeme krälovstvi Ceskeho pod pecetl zemskou (v nichz i tou milosti, aby na budouci casy z Prahy a koruny Ceske vytisteni nebyli, ze opatfeni jsou) sobe nadane a potvrzene maji, pfedlozivse näm vejpisy hodnoverne tychz nekderych majestätüv a potvrzeni a prosice näs ve vsi ponizenosti, abychom z milosti nasi cisafske Jim tychz vsech obdaroväni, privilegii, vejsad, majestätüv na präva jich a milosti nadanych a potvrzenych tolikez milosti\e potvrditi räcili: kde- rychzto potvrzeni, jednoho totiz kräle Viadislava, pradeda naseho mi- leho, jest datum dominico die Laetare annorum Domini MDX, cisafe pak Ferdinanda datum jest zde na hrade Prazskem ve ctvrtek den svateho Benedikta leta boziho tisiceho petisteho sedmmecitmeho a cisaife Maximiliana tez zde na hrade Prazskem v pätek po slavnem hodu vzkffseni pana Krista leta boziho tisiceho pötisteho sedesäteho sedmeho. K jejichzto ponizene prosbe jsouce nakloneni, protoz s dobrym roz- myslemj, naSim jistym vedomim, s radou vernych nasich milych a moci krälovskou v Cechäch takovä präva, svobody, milosti, vejsady, privi- legia a obdaroväni s jich potvrzenim, kderäz tak nadepsani Zide sobe nadanä a propüjcenä maji, na ten vsecken zpüsob a s temi vsemi kon-

IN BÖHMEN, MÄHREN UND SCHLESIEN. 555

dici'mi, jakz Jim prve od vejs jmenovanych cfsafe Ferdinanda, pana 1577. d6da, a cfsafe Maximiliana, pana otce, naSich nejmiiejsfch. potvrzena jsou, jsme tolik^z upevniti, schväliti, obnoviti a jich potvrditi räcili a timto listem nasi'm cisafskym ve vsech jejich znenf, polozeni, punktfch, klauzulich a artikulfch mocne upevnujem, schvalujem, obnovujem a po- tvrzujem ne jinäc, nez jako by tuto do tohoto listu na§eho cisafskeho slovo od slova vepsäna byla; chtfce tomu konecne, aby pfi tychz vsech milostech, vejsadäch a obdarovdni'ch svych v celosti, bez poruseni a vselijakych utiskoväni od jednoho kazdeho cloveka pevne a docela zü- staveni byli. A protoz pfikazujem v§em poddanym nasim ze vsech stavüv krälovstvi naseho Ceskeho a zemi k nemu pfisluseji'cfcb i jed- nomu kazdemu zvläste, jakeho koli fädu, stavu a düstojenstvi by byli, abyste s pocdtku psane Zidy a v§ecku obec zidovskou v jif dotßenem krälovstvi Ceskem pi'i teto milosti a potvrzenf nasem cisafskem jmeli, drzeli a neporusitedlne zachovali, zadnych jim v tom pfekäzek neci- nice ani komu jinemu ciniti dopoustejice pod uvarovänim hnevu a ne- milosti nasf cisafske i skutecneho trestäni. Tomu na svedomi pecet! nasi cisasafskou k tomuto listu jsme pfivesiti rozkäzati räcili. Dan na hrade nasem Prazskem ve ctvrtek na den svateho Valentina leta bo- ziho tisici'ho petisteho sedmdesäteho sedmeho a krälovstvi nasich Rim- skeho druheho, Uherskeho päteho a Ceskeho tez druheho.

Rudolf. Wratislaw a Pernstain, supremus regni Boemiae cancellarius.

Ad mandatum Sacrae Caes Mtis propr. Georg Mehl. M. Walter.

Cop. im Böhm. Statth.-Arch. Lit. J. 4, 1.

767. Kaiser Rudolf II. erlaubt dem Juden Josef 1577. de Cerui aufdem Prag er Schlosse und in den Prager Städten das Golds eh miedhandwerk ohne Verhinde- rung von Seite der betreffenden Zünfte und der Prager Juden zu betreiben. Prager Schloss, 16. März 1577

My Rudolf oc. Oznamujem timto listem v§em, ze jsme od Jo- sefa de Cerui, Zida zlatnika, za to ve v§i pokofe ponizene proSeni, abychom k tomu povoliti a jemu z milosti nasi toho pfiti räcili, aby V mestech Prazskych tez femeslo zlatnicke provozovati a dölati mohl. Kdez prohledajfc My k pfimluväm, ktere^ se k Näm od pfednich osob za tehoz Josefa Zida staly, tez take k takove ponizene prosbe jeho, k tomu, aby on tu v mestech Prazskych aneb na zämku Prazskem dotcene femeslo zlatnicke, vsak neprovozujfc v tom zädnych forteluov, bez pfekäzky cechmistruv a mistruv tehoz femes'a i take Zidüv Praz- skych svobodnö ai do vüle Nasi cfsafske a nie dele provozovati a dd-

556 ZUR GESCHICHTE DER JUDEN

1577. lati mohl, milostive povolovati a na to jemu tento list näs cfsafsky otevreny dävati räcfme. Tomu na svSdomi oc. Dan na hrade Nasem Prazskem, v sobotu po nedeli Oculi leta LXVII. Böhm. Statthalt.- Arch. Cop. 94., Fol. 131.

1577. "t>8. Kaiser Rudolt II, bestätigt der Jüdin Eva

Miinka die von den Königen Ludwig und Ferdinand in d. J. 1525, 1534, 1545 der Familie Munka verliehenen Privilegien. Prager Schloss, 15. April 1577.

List otevfeny Eve Munkove Zidovce. My Rudolf Dc. Oznamujem timto listem vsem, ze jsme ve vsi po- nizenosti od Evy Munkov6 Zidovky, dcery nekdy Zalmana Munky Zida, poni'zenö proseni, abychom nekterych listuov a obdaroväni na rod tehoz nekdy Zalmana Munky otce jeji'ho, co se voleni nebo usa- zeni vejberöich k bernfm a jinym danim i take üfadüv starsich zidov- skych, aby po dvcu osobäch z tehoz rodu na tyz oufady voleni a usa- zoväni byli, dotyce, se vztahujicich, temuz rodu Munkovskemu potvrditi räcili. Ktefiito listove na papife ndm k spätrem' pfedlozeni jsou a jed- noho listu kräle Ludvika datum jest na Budine na den svateho Filipa a Jakuba [1. kvetna] leta petmecitmeho, druheho listu slavne pameti ci'safe Ferdinanda, pana deda naseho nejmiiejsiho, datum jest na hrade Prazskem v pondeli u vigili svateho Mateje apostola boziho [23. ünora] leta tficäteho ctvrteho, a tfetiho pak listu tez cisafe Ferdinanda jest datum tolikez zde na hrade Prazskem v pondelf den svateho Väclava [28. zäri] leta boziho tisfciho petisteho ctyficäteho päteho. K jejizto ponfzene prosbe nakloneni jsouce a tez listy a obdaroväni cele nepo- rusene ohledati davse, protoz s dobrym rozmyslem, nasi'm vedomim svrchu dotknutych listüv a obdaroväni ve vsem jejich zneni, polozeni, punktich, klauzuli'ch potvrdili jsme a ti'mto listem nasi'm potvrzujem, chtfce tomu konecne, aby tejz rod Munkovsky pfi tychz obdarovänlch a milostech od kazdeho cloveka bez pferuseni zachovän byl, pfikazu- jfce vsem poddanym nasim krälovstvi Ceskeho i take vsem starslm a obecni'm Zidüm Prazskym nynejsi'm i budoucim, abyste svrchupsany ten rod Munkovsky na budouci casy pfi tomto potvrzenf nasem meli, drzeli a neporusitelne zachovali, zädnych jim v tom pfekäzek necinice ani komu jinemu ciniti dopousteji'ce pod uvaroväni'm hnevu a nemi- losti nasf cisafske i take pokuty na to v prvnim listu obsazene. Tomu na svedomi pecet nasi k listu tomuto jsme pfitiskno'iti rozkäzali. Dan na hrade nasem Prazskem v pondeli po provodn; nedeli leta LXXVTI.

ßöhm. Statthalt.-Arch. Cop. 94., Fol. 141.

IN BÖHMEN, MÄHREN UND SCHLESIEN. 557

769. Kaiser Rudolf II. an die böhmische Kammer 1577. in Betreff des vom Juden Isak erkauften Hofes in

B i s k u p i tz.

Wohlgeborne, gestrenge, ehrenfeste liebe Getreue. Nachdem Wir aus eurem gehorsamben Bericht vom fünfzehenden dits gegenwärtigen Monats Aprilis mit Gnaden verstanden, dass uns der Hof, welchen Isaac Jud im Dorf Biskupitz erkauft, darumben Peter Linaris und Vi- ctorin Geldner gebeten, wie sie wohl fürgeben, gar nit heimbgefallen sein solle: so lassen Wirs auch darbei gnädiglich verbleiben und be- felhen euch daneben gnädiglich, ihr wellet sie auf ihr Anhalten ab- weisen. An dem erfolgt unser gnädiger Willen und Meinung. Geben auf unsern küniglichen Schloss Prag den 24. April 1577.

Böhm. Statthalt. -Ar eh. Cop. 96., Fol. 104 p. v.

770. Kaiser Rudolf II. erteilt dem Juden Jacob, Pferde- 1^77. händler in Prag, einen Geleitsbrief vor seinen Gläu- bigern auf sechs Monate. Breslau, 27. Mai 1577.

My Rudolf oc. Oznamujem timto listem vsem, ze jsme Jakubovi konifi Zidu v Praze, pfede vsemi vei^iteli jeho, zvläste ponevadz pfed- nejsi vefitelove sami za to zädali, gleit näs svobodny a bezpecny däti räcili a timto listem dävati räcime; kteryzto gleit dotcenemu Jakubovi Zidu od datum tohoto listu za sest mesicüv pofäd zbehlych stäti a trvati a nie dele. A protoz pfikazujem vsem poddanym na§im jakehoz stavu a povolänf jsou a zvlääte vefitelüm jeho, abyste jmeno- vaneho Jakuba Zida pfi tomto gleitu a bezpecenstvf nasem meli, drzeli a neporusitedlne zachovali az do nahofe jmenovaneho casu, zädnych jemu V tom pfekazek necinice ani komu jinemu ciniti dopoustejice; vsak proti tomu chceme, aby se Castopsany Zid v tom case väelijak gleitovne a pokojne choval pod uvarovänfm hnevu, nemilosti a skute^- neho trestäni naseho, jinäce necinice. Tomu na svedomf oc. Dan v mest6 nasem Vratislavi v pondöli svatodu§ni leta LXXVII.

Böhm. Statthalt.- Arch. Cop. 96., Fol. 161.

771. M. Heinrich Dvorsky von Helfenberg, D e- 1577. chant bei St. Apollin aris in Prag und Administrator des utraquistischen Consistoriums, an die obersten Landesbeamten: erklärt sich über das Gesuch des Petr de Linaris, Kammerdieners der Kaiserin, und des Victorin Geldner aus Aussig bezüglicli der Zu- weisung eines angeblich an den Kaiser heimgefal-

558 ZUR GESCHICHTE DER JUDEN

1577. lenen Hofes zu Biskupitz den Bittstellern, der sich im Besitze eines Juden befindet, und behauptet, dass der genannte Hof ein Zugehör der Kirche St. Apol- linaris sei. Prag, 21. Junii 1577.

Cop. k. k. Finanzarchiv in Wien. Böhmen. B. f. XIV.

1577. 772. Auszug aus den jüdischen Büchern betref-

fend ihre Gesetze über die Wahl der Ältesten und Gemeindeältesten. 24. November 1 577.

Die Ordnung, so geschrieben und versiegelt v^^orden ist von den achtbaren und hochgelahrten, so nun in Gott verschieden, als nämblich : Rabi Maier von Pada, Rabi Lasarus Trifas, Rabi Jacob von Wurmbs. Rabi Saliern Herschlam und Rabi Isaak Lincz und die so zuvorn für ihnen gewesen sein, haben auch entschlossen diese Ordnung aufzu- richten, und wer wollt der Mann sein, der ihre Wort wollt widerspe- nigen und sonderlich deren Ordnungen, die man hat gebracht im Namen Rabi Jacobs, dass sich keiner keines Ampts soll gebrauchen es sei dann auf Wort des mehrern Theils der Gemein, als wie der Gebrauch ist an allen Enden, do Juden sein, und ihre Wort bedürfen keiner Bekräftigung und auch das die do begehren Ältiste, Gemein- ältiste und die Vornehmesten und ihre Ausgeklaubten.

Nun ich zu End Benannt loss wissen, dass ich auch bewillige zu ihren Reten und mit Macht all ihrer Schwerigkeit und zu mehren ihre Straf, als sie und sie, der da überfährt ihre Befehlnus derselbigen Ordnung. Und ich hab noch ein Theil darzu gemehret mit Bewilligung aller Ältisten des Volks, wie obgemelt, und mit aller Schwerigkeit, wie obgedächt, der Zeit Nothturft nach und das nit mag in keinerlei Ge- salt zu sein, keinerlei Ampt in dieser Gemein, kein Ältister, Gemein- tätister, Rabi noch Richter, noch keinerlei Ampt nur auf ein Jahr und zu Ende itzlichs Jahrs sollen alle Ämpter verneuert werden als der Ordnung nach, wie ich es nach gottlicher Verleihung ordnen und m der Ältisten Buche einschreiben will.

Auch hab ich gepessert, dass die Gemein alle Jahr etliche, so tueglich darzu sein, ordnen sollen, die alle Jahr Rechenschaft von den Ältisten aufnehmen, und solches alles hab ich gethan darumb, dass es wider Ihr. Kais. Mt. je nit sein soll. Verhofif zu Gott, Ihre Kais. Mt. werden allergenädigist bewilligen, dass die Gemein ihre Ältiste, Gemein- ältiste, Rabies und Richter ausklauben mögen, die sie ihrer Nothturft nach mit der Wahrheit wählen und Ihre Kais. Mt. werde sie bestätigen

IN BÖHMEN, MAHREN UND SCHLESIEN. 559

Und sonderlich wenn man Ihr Kais. Mt. errinern wurde, dass Moyses, 1577. so über alle Propheten gewest und alle seine Red Gottes Red und Geheiss gewesen, noch gleichwohl, als er ihnen Ältiste und Befehls- leute setzen wollte, saget er zu der Gemeine: Klaubet euch aus gelahrte, weise, verständige, so will ich sie euch zu Ältisten setzen, ungezwei- felter Hoffnung, Ihre Kais. Mt., deren Stuehl und Kaiserthum in ewig bereit sein soll, die werden in Gottes und Moises Wege gehen. Alles das obgemelt hab ich gesiegelt heut am Sonntag den 14. Tag des Monats Kisleft der weniger Zahl im 338, welchs der 24. Novembris im 77. Jahr gewesen.

Synai Bezalls Sohn. Salomo Rabi Josefs Sohn. Maier Jacob Eb- steins Sohn. Juda Leb Bezalles Sohn. Afe Esri Judes Lefi Sohn. Za- charias Aberhams Sohn. Benjamin Josephs Sohn. Juda Seligmann Jacobs Sohn. Isaak Maier Brandes Sohn. Abraham Mosche Chaim- bachers Sohn. Jacob Chaims Sohn. Josua Moises Sohn. Isaak Isayes Sohn. Zallel Markufen Sohn. Marcus des Josephs Sohn. Haschky Sa-» muels Sohn, sonst genannt Veit Wokaty. Mayer Josephs Sohn Brandes. Menachem Abrahams Sohn. Lazar Safyes Sohn. Mardachey Samuels Sohn, sonst Meusel genant. Lazarus Maiers Sohn. Ascher Isral Lefes Harwicz Sohn. Pincker Lazars Sohn. Maier Abraham Sachsen Sohn. Izrahel Baroch Chometaus Sohn. Bahnem Lintheimb. Viktor Moises Goltscheiders Sohn. Moises Jacob Schicken Sohn. Joseph Jacob Nosken Sohn. Mayer Lazars Sohn. Enoch Baroch M^eisels Sohn. Saloma Maiers Sohn. Jacob Nathen Noskes Sohn. Jacob Chaims Sohn. Mardochey Gerschon Buchdruckers Sohn. Juda Gerschon Buchdruckers Sohn. Hirsch Salomons Sohn. Abraham Salmes Sohn. Moyses Lazers Sohn. Moyses Isaak Josefs Sohn. Samuel Moyses Sohn. Mayer Moyses Sohn. Gerschon Josues Sohn. Isaak Moyses Sohn. Menachem Lazarus Sohn. Asrihel Rabi Hoschkes Sohn. Ihomtoff Salmons Sohn. Joseph Urels Sohn. Mayer Jacob Noskes Sohn. Jacob Moyses Sohn.' Menachem Maiers Sohn.

Auf einem Zettel mit A. bezeichnet:

Am Sonntag den 21. Decembris des 78. Jahres ist von den Ältisten, so diesen Monat das Judischältistenampt gehalten, sampt den andern Ältisten, Gemeinältisten auch die, so von der Gemein ausge- klaubt worden, einträglichen beschlossen worden, dass man 4 Person ausklauben soll, die da bei der hohen Obrigkeit handien sollen, damit die alte judische Ordnung, was die Ältisten, Gemeinältisten und Richter belangend, wie gemelt, erhalten werden möge. Und die 4 Person sein zu solchem erwählt geworden, als benehmblichen: Rabi Seligmann

560 ZUR GESCHICHTE DER JUDEN

1577. Gans, Juda Buchdrucker, Isaak Arczl und Joseph des Leypolts Sohn ; und bemalte 4 Person sollen bei ihren Gewissen getreulich darinnen handien, damit gemelte Ämpter dem alten judischen Gebrauch nach erhalten mögen werden. Umb solches, wenn sie es zu Wegen bringen, als wir hoffen, soll man ihnen in allen Synagogen ein Segen geben.

K. k. Reichsfin.-Arch. in Wien. Böhmen B. f. XIV. Cop.

\hTi. 773. Schreiben des Hanns Folk (allgemein Hanns-

tolk genannt), Prager Kaufmann und Bürger, an den Landesprobierer des Königreiches Böhmen Paul Gry- müller vonTrzebsko, inwelchemer das Leben und Streben insbesondere der Prager Juden verurteilt und seine Gehässigkeit gegen die Juden in leiden- schaftlichem, feindseligem Tone kundgibt. 157 7. Gleichz Abschr. im Wyschehrader Capit.-Arch.

Pfi'pis psani Hans Folka, kupce a mgStSni'na Stareho ragsta Pra2skeho, kdeJ slove u Vläi'hrdlu k urozenemu vladyce panu Pavlu Grymüllerovi z Stfebska oc nejvySSi'mu prübifi zemsk^mu krälovstvi Ceskeho o 2idovskem nefädnem po-

koleni.*)

Urozeny pane, mne laskave pHznivyl Jakoz ste se casu minuleho toho dotazovali, na cem by ta vec s temi dvema Zidy byla, s kterymizto o syna sv6ho pfed prävem sem ciniti mel, a ode mne zprävu mfti zädali : i to väm oznamuji, ze sem

*) Die Klageschrift des Johann Folk haben Jos. Jungmann in seiner Ge- schichte der böhmischen Literatur (Historie literatury ceske) sub IV, 645 und Jos. Jirecek in seinem Handbuch der höhm. Literatur (^Rukovet literatury ceske) verzeichnet und auch in andern Schriften geschieht derselben Erwähnung. Die Klag- Schrift enthält viele unterschiedliche Nachrichten und wenn sie auch die Sitten und Gewohnheiten der böhmischen Juden in ungünstigem Lichte schildert, ist sie doch als Quelle zu betrachten, die der Forscher nicht unbeachtet lassen kann, um die Feindseligkeit und den persönlichen Hass kennen zu lernen, welche Johann Folk dazu antrieben, die Christen zu beklagen und gegen die Juden aufzureizen In den Gerichtsbüchern der Prager Altstadt finden wir Hanns Folk oder mit dem ursprünglicherem Namen Hanns Falk unter den Beklagten oder Klägern. Werfen wir einen kurzen Blick in die Gerichtsstube, um eine richtige Anschauung zu gewinnen. Nekdy pFed masopustem r. 1573 sedeli za stolem u Kyliänä Hanns Folk se synem sv^m Janem, Hans Sibenbagbr, Mikulä§ Richter a hospodäi Lorenc Kostner. Meli mezi sebou rozprävku o Zidech, kterak berou lichvu po krejcaru nebo po dvou velkych i po biicm denäru z kopy do t^'hodne a tak kfesfany sidi. Jeden za velky hfich to pokiädal, ac bylo zäkonem Zidüm dovoleno. K tomu stary Hanns Folk mluvil, ze by tak6 chtel, kdyby sm61, po penizi do t^hodne od kazd6 kopy vziti, sv^ch penez dobrym lidem rozpüjciti, a ze by ztoho hfichu nemel (kfesfan^ nesraeli takovou lichvu bräti).

IN BÖHMEN, MAHREN UND SCHLESIEN [,61

s dotcenymi dvema Z\dy jiz vyslysän, a to mezi nämi na vejpovedi jest 1577. Ackoli jest na mne neco ukvapeno bylo, tak ze mne citacf aneb obe- släni od pänüv komisafuv jako dnes v ruce pfisla, v kterezto jest mi se porucenf stalo, abych jako na zajtfi räno se vsemi potfebami a pru- vody mymi pfed nimi stäl; coz jest mi nemozne bylo s tim se vsi'm pfes jednu noc se pfihotoviti, nybrz k tomu ctvrt leta i vice byl bych potfeboval, za pficinou tou, ze jsou nektefi moji svedkove, na nichz mi jest najvice zälezelo, odsud ven ze zeme vyjeli, a jini v cizfch zemich jako V Polste a Poznani a v jinych m^stech bydlice k tomu tak snadne prävne jicli sem dovesti nemohl. Vsak nicmene pokud mi jest mozne bylo, s ci'mz sem se nahotoviti mohl, to tak opatfil, ze sem suplikaci svou aneb zalobu dostatecne provedl a ukäzal. A ponevadz tak mnoho zlych a nefädnych veci na tyz zidy se prokäzalo, a neco vejse a vice coz tajneho lotrovstvi jich bylo a mne na ten cas prokäzati nemozne bylo, samo vsak v sobe pravdive züstavalo: zädal jsem, aby mi prävo ütrpne na ne pusteno bylo, a jestli tyz artikul na ne tudy vyhledän nebude, ze uvolim se dobrovolne JMCis. pokuty jeden tisic zlatych rejnskych do komory propadnouti. Ale ta vec az posaväd na vejpovedi ziistävä. Pän Buh vi, budu-li ja dotud ziv, nicmene castokrät sem o to solicitoval, ale nie sem zpüsobiti nemohl; nybrz jak na onen cas JMCskä z Prahy odejeti räcil, hned sou dotceni Zide z vezeni propusteni byli; z toho ze vseho posmech toliko maji a mne co mohou na protimysl-

A potom po chvilce jednou i dvakräte vypravoval zivou novinu, co se bylo stalo: ze byl u Estery zidovky v jeji'm pokoji, ze hledal Hefmana syna jejiho, vsak ze ho doma nebylo, a kdyby byl nasel, byl by tesäkem ho chtäl probodnouti aneb zsekati, kdy by ho zase kat nazejtfi stiti mel, a ze mu toho nechce jestä odpustiti. Pfi tom po. di'val se na syna, o nemz za stolem sedi'ci vedeli, ze s mladym Zidem Hefmanem Hoskem synem Estercinym jako s rovn^m sobS soudruhem v dobrem byl pfätelslvi, s ni'mz hräval ve vrhcaby a jinych vyhledaval rozkoäf na ceste sveho mlädeneckcho zivobyti. Nekdy nedostävalo se Folkovi penez, Hefman päjcoval, nacez ml. Hansfolk dal zästavu. Dluh rostl, suma byla znaCnä, a ponSvadz Ho§ek nechtSl vrätit zästavy, az mu vsecky peni'ze budou däny, roztrhl se svazek pfätelstvi mezi mladymi sou- druhy a stary Falk poslal syna pro Jifika hläsndho z tunicb kotcü, aby s nim sei do Zidü. Sli. Jifik mel sekyru na ramenou, kdyz do obydli Estefina vstoupili. Ptali se na Hefmana a kdyz ho doma nebylo, strhl Folk stkyru s ramenou hläs- neho i rozrazil kamna s hromovänim a slovy: »Zide! tu bude§ miti pamätku, ze te hledäm, kdyz nejsi doma.c Potom bezel k zadni'mu pokoji, kdez jeden 2id sedSl za stolem. Folk vytrhl kord a s vykfikem: >Ty-li si zrädce hräl s mym synem?* chtel vrhnouti se na nezndmeho, naöez syn zadrzel otce a fekl: »Pane tatiku, nehräl ten se mnou.« Das genügt vorläufig. Wenige Zeilen reichen hin zur Beurteilung des Charakters des Hanns Folk. Wir bemerken noch, dass gleichzeitig mit dem Prager Johann Folk auch Juden gleichen Namens Falk in Prag und Nim- burg vorkommen.

3G

562 ZUR GESCHICHTE DER JUDEN

1577. nost az posaväd cini. A tak o teto rozepfi me bud'väm nyni ode mne tato zpräva zadosti uöinena.

K tomu ke vsemu vidßlo mi se za potfebne väm, pane a pfiteli müj zvläste mily, neco i vice o tom ziem a neslechetnem pokoleni zi- dovskem pfipomenouti, kterezto k velik6 skodö a zahube tohoto krä- lovstvi jest, jakz pak i od väs v povinnosti üfadu vaseho v nekterych pricinäch nemale ztezoväni sobe do nich sem slychal. A kdyby mi chvile a cas prostrannejsi k dovedem' vsech svedküv mych propüjcen byl, bylo by i s podivenim, co by se na ne vejse a vice lotrovskeho vyhledati mohlo; nebo o jejich cinech a kusich zidovskych zädny clovek nemüze dosti vypraviti, vymluviti a vypsati, s cim oni zachäzejf a jake jejich obchody jsou, to kazdodenne mezi nimi se spatfiti müze; avsak nie mene vsickni mlcf, skrze prsty hledf, nie se tomu fi'kati nechce. Co jest mladych lidi v tomto krälovstvi, ktefiz jeste pod ochranou rodicüv svych jsou a züstävaji_ jimi zavedeno, netoliko mladych ale take i starych z kazdeho stavu lidi rozumnych na zkäzu v krätkych letech püvodem jich pfislo; a to vsecko mezi nimi a pfi nich v tej- nosti ututläno byvä a bez trestäni züstävä. Zdaliz sou nedävneho Casu jednoho mladeho cloveka z Plzne jeste za zivota otce jeho o mnoho tisfc nepfipravili, tak ze otec jeho velikym trapeni'm a zalosti nad tfm a proto umfel. Tez mnoho cistych lidi mladych a mestskych synüv, netoliko zde v Piaze, ale i v okolnich mestech, jako v Krälove Hradci, Zatci, V Litomei^icfch a jinych o mnoho tisi'c pfipravili; tez mnohe ku- pecke lidi z nüzne potreby, ktei'iz jim od jednoho sta do sta do roka lichvy platiti museli, kterych by se velkä suma jmenovati mohla, ty vsecky skrze sve obmysly a chytrosti zidovske sou o jich statky a zbozi na zkäzu pfivedli. Coz se pak stavüv vyssich panskeho, ryti'fskeho tkne, skrze dotcene sve zidovske fortele a obchody v mnohe nenälezite handle sve je uvedse k znamenitym tezkostem pfivedli, o cemz nyni pominu. Nebo dotceni Zide ten obycej majf, kde mlade lidi vedi, jezto od svych rodicüv neco ocekävaji, dotud za nimi chodi, az by pi'ihod- neho casu s nimi rozmlouvati a v znämost pfijiti mohli, sami se jim penez püjciti uvoluji, aby je vzdy k sobe obrätiti mohli, dobfe znajfce, ze toliko s takovym clovekem mladym o pocätek ciniti jest, ze potom sami za nimi budou choditi a behati. A kdot: se jednou mezi ne do- stane, nebude jich brzo präzden moci byti, naposledy pfsnicku jejich zpivati musf. A kdyz jednomu deset anebo nejvi'c dvaceti tolarü pujci, musi Jim za to v case jistem sto zapsati, a kdyz zaplaceni cas pfijde a oni nemajfce penez, Zid6 je tim snazneji napominaji a jim hrozf, ze rodicüm jich zalovati budou, tudy je strachem k tomu pfivozuji, ze dotceni mladf lide jim listy zase obnoviti s pfidäni'm jim roku od

IN BÖHMEN, MÄHREN UND SCHLESIEN. 563

Zidüv, jeste vejse se jim. aby toliko rodicum jich neptavili, zapsati 1577. museji Potom kdyz rodicove casem smrti sejdou, Zide s takovymi listy na plac vyjdou a takove mlade lidi o statky jich, kterychz sou jim rodicove zanechali, ti'm a skrze to pfipravuji; coz pak lidem mnohym ku podiveni pfichäzi, ze sou takove deti tak rychle po smrti otcüv svych statky sve zutraceli, nemyslice ze jsou za zivota rodicüv svych slcrze zidovske a pokoutni falesne zäpisy toho odbyli. Take jim dotceni Zide radu dävaji, i skutecne tomu dopomähaji, aby se u kupcu vzdlu- zili a zbozi od nich brali: kteräzto zbozi oni Zide od kupcü sami vy- jednävaji, pfipovidajice jim, zase je od nich za hotove koupiti, aneb jinym odbyti pomoci. A kdyz toho tak od kupcüv zbozi dostanou. nevedouce potom CO s nim ciniti maji, musi jim je zase ne za polovici, ale za ti'eti dil, a nekdy i nfze, penez däti a odbyti. Jakoz jest pak jeden mestsky syn z Vratislavi casu jednoho za devet set zlatych zbozi dobreho v slusne koupi od jednoho kupce dostal, nacez ho hned jeden Zid navedl a za toz zbozi jemu toliko dve ste a prsten za padesäte kop dal. Kteryzto kfest'an hned jest sest set a padesäte kop ztratiti a skodovati musil, a Zid to na nem zejskal a vydelal. Protoz z tol.o pfichäzi, ze castokrät Z'de lacineji zbozi sva nezli kfest'ane prodavaji. kdyz to tak od polovice a nize dosähnouti mohou ; ale skrze takove obmyslne a lotrovske kupoväni a prodäväni jich mnozi lide o sve statky pfichäzeti museji. Tak dotcene lidi mlade i v to uvozujf, ze na listy penfze od nich berou, a kdyz jim jednoho sta kop püjcf, tehdy jim proti ton.u dve nebo tri sta zapsati museji, a to vse skrze Zidy se jednä a obmysly jich, cemuz oni partiky fikaji, a tu se jim od oboji strany dary dävajf, a sami Zide tez take pnjöuji a takove jistoty na kfest'any dävaji. Takovi kfesfane i v techto mestech Prazskych nasli by se, ze skrze dary v tom se jim propujcuji. co za castokrät se pfi- häzl, ze Zid pfes padesäte kop nepüjcf, a dostane listu za to na pet set kop svedciciho aneb vice, tak tudy lidi v dluhy pfivozuji, ze po- tomne z nich nikdä vyji'ti nemohou Jakz jest Hefman Hosek Zid ucinil, ktery jest jednomu mlädenci synu mestskemu ctyrmecitma toi pujcil, a on jest jemu za to sto kop zapsati musil ; tez jinemu mlademu cloveku okolo ctrnäcti let stäfi devet a dvaceti kop püjcii, za to jest mu dve ste a osmdesäte kop zapsal a k tomu se vysokou prisahcui. ze toho zädnemu nevyjevi, zaväzati musil. A toho se tez z vyssich stavüv osobäm nyni dosfi dostävä, ze k temuz pfivozoväny byvaji. Jak mnoho synüv mestskych zde v Praze jest, jezto jsou tak a tim spii- sobem o statky sve pfisli, a nyni skoro i zebrati muiejf, aniz hanbou smeji, jak sou o statky sve pfisli, komu zalovati aneb oznamovati. A jake pak vice jine neslechetnosti pä§i ve falsoväni minci, kterezto

561 ZUR GESCHICHTE DER JUDEX

1577. vybiraji coz tezkeho jest, vetsf, mensi, vselijake mince drobne na väzkäch vyvazuji, tezke zase pfepaluji, smelcuji, lehke vydävaji a jine takove b(le a male peni'ze pfebiraji, ty na dile, coz jim tak do rukou dobreho pfijde, ujimaji, ecujf, stffhaji. Jakoz pak nedävnych casüv mezi nimi sainych tech ostfizkü, kterychz sou od grosüv a jinych mincf nastfihali, plne hrnce nalezli, a kde jakou starou minci dobrou dostati mohou, tu meni', ven ze zeme nesou a zase zlou näm sem pfinäseji, ze jiz zfidka kdy dobrou minci v zemi dostati müzeme.

Jakoz nedävno dva Zid6 zde v Praze ku prävu vzati sou, z Nydr- lantu posli, ktefiz sobe stemfle neb kolky jiz delati dali, na cesky räz mincovati chteli; to vse se vsim dostatkem na ne vyhledäno jest. A jak mnolio pak näm zlodejüv, loupezniküv, mordefüv, kurev, lotruv, svato- krädeznikü. jezto se do kostelüv loupajf, nadelaji ! Protoz sobe obzvläst- niho zlatnika zjevne chovajf, aby jim tim snäze takovä kradenä stfibra, kalichy, monstranci, kofliky a jine veci, na nichz se lidske znameni a erby spati'iti mohou (procez kfest'anüm s tim se zjeviti nesmeji), pälf a smelcuji. Co pak pod takovym zlatnickym femeslem svym klenotü lehkych, falesnych mi'sto stfibra a zlata s rozlicn^mi pffsadami a smelci na dile z medi odbyvaji, z cehoz take pfichäzi, ze my jiz zädneho dobreho a verneho celedina, pacholka, divky a kuchafky nemüzeme snadne dostati a zachovati, aby od nich nebyli svedeni; ktefiz nas V domi'ch nasich loupi, kradou, jako cejnove nädobi, saty Iczni a jinä hospodäfstvi domovnf jim nosi a odpolu prodavaji, oni je k tomu ve- douce, vsecko od nich pfijimajf; cehoz by se mnohokrät nedälo a tako- veho zlodejstva nebylo, kdyby pfijimacü podle stareho pfislovi ne- meli. Item, co pak hrozneho a neslechetneho zleho se vice v tomto meste od kurevstvi a jinych nefädüv päse, to vse na dile puvodem jich, i to za obycej miti: kdyz se manzelstva bud muzskeho neb zen- skeho pohlavi dotejkati chce, ktefiz pobozni a iepsi nad jine byti chteji a spolukrestanu se svefiti nesmeji, nad cimz clovek ustrnouti müze a toho se uleknouti, zidöm se svefuji a skrze ne manzelstva sobe jednaji a namlouvaji a do jejich domüv se schäzeji, a nad jine se jim v tech vecech duvefuji, coz nie hroznejsiho byti nemüze. Potom pak i k tomu pfichäzi, jestlize kdo z chudsi'ch pekne vydafile dite mä, musit velike stesti miti, aby mu s poctivosti dvanäcte neb ctrnäcte let doslo a od nich svozoväno nebylo. A delajf to timto ob- myslem: kde2 v dome peknou devec^ku vedi, a nemoha k ni jinäc, aby s ni mluviti mohli, pfistupu miti, zvläste zeny jich tak to cini, vezmouc nektere veci k sobe, jako zlate cepce, tkanice a jine k tomu podobne, coz na prodaj jest, s tim se vsim do domü jdou, oznamujic matefi, 2e sou slysely, ze by rada dcefi sve pekny cepec zlaty chtela koupiti

IN BÖHAJEN, MAHREN UND SCHLESIEN. 565

a to panne ukazuji a fi'kaji: E) ! müä panf, vstavte na hlavu jeji, po- 1577. hled'te, jak jf pekne slusi, ej, kuptez jf. A nemohouli nekdy rodicove s to byti, aneb ze koupiti nechtöjf, a ony nemohouli tehdäz s tou pannoLi rozmluveni miti, pilne toho setri, kdyz ta panna z domu vy- chäzi, pfijda k ni takto ji mluvi: Pohled'te, milä panno, matka vase nechtela väm toho cepce onehdy koupiti, ja vim jednoho päna aneb zemana, ktery väm jej räd koupi, kdybyste mu slovicko fekly a za to ho pozädaly. Tehdy ihned vedeti chteji, kdoby ten byl, jakz mladych a vsetecnych Hdi, ktefiz takovych peknych veci zädaji, obycej jest. Na to jf zidovka tuto odpoved' da: Ej, nechci ja ho väm jmenovati, nez pfijdete vy ke mne v nedeli, bude u mne, tu budete moci vo'ne spolu mluviti. Kdyz potom pfijde, tu jiz bude pannu vi'nem napäjeti, az ji hlavu podrazi, a ona naposledy ke vsemu svolf, a taki; mladice zavozuji. A nttoliko panny, ale i zeny oddane rozlicnymi obmysly, coz by dlouho bylo vsecko vycitati, o poctivosti jich je pfipravuji. Sumou oni näm zeny, dcery i syny svozuji, i sami take s nimi hanebnö a ve- like lotrovstvi, kurevstvi a jine hrozne v^ci päsi a provozujf. Tim se sami zjevne chlubiti smejf, pravice: ze se Zidüm v Litomysli, kdyz sou na ne pravili, ze by dfte kfest'anske koupiti meli, ublizilo, s tim pfi tom dolozenim, ze jim neni tfeba ki'estanskych deti knpovati, ale ze jich dosti mezi sebou maji, kterychz sami naplodi. Jakoz pak jeden Zid na jednom kfestianu pozädati jest smel, aby mu dopfil, aby kdyz jeho zena v zenske tehdy nemoci byla, na ten cas dcery jeho nefädne pozivati mohl, proti tomu ze by chtel rodicum jeji'm to dobfe zaplatiti. Zdä mi se, ze to slyseti jest näm kfest'anüm cistä poctivost. Chodi take casem nocnfm s loutnami a jinymi instrumenty (nästroji) svobodne do senkovni'ch domü v panciffch s branemi, a zvläste kdez o takovych mla- dych zenäch vedf, i mohou-li, uperou nekdy kfestana. A nasim sluzbäm bozim na najvyssi se posmivaji, v divnych mumraji'ch chodi, v mnis- skych kukläch, a jeden mezi nimi koflik nebo kalich ukradeny vi'na plny nosi a vzhuiu jej zdvihä, jinym z neho piti dävaje; mnohe po- smechy tim provozujf, a to vsecko näm kfest'anüm a nasim kostelüm, fädüm a bozfm sluzbäm na posmech a potupu delaji.

Jest take jeden Zid, kleryz, jak lide pravf, ze za zivnosti sve tak mnoho penez kupcüm pokrästi mel, jako säm stizi jest. Dotceny Zid v Krumlove krucifix s steny dolu strhnuv, pod svuj kim jej uvrhl, no- hami po nem slapati dal. Na krätce vsecko zle skrze ne näm se deje, nebo my kfestane nemüzem na to mysliti, s jakymi obmysly, chytrostmi a Istf vukol jdou. Kdo jest s pocätku partiky zamysHl? kdo je tolio püvod nez dotcenf Zide, skrze kterez jest jiz tak mnoho iidi urozenych i neurozenych na zkäzu prislo, nacez zalostive hledöti i mysliti jest.

560 ZUR GESCHICHTE DEK. JUDEN

1577. Skrze kterezto takove jich false a lotrovstvi näs kfesfany na nejvyssi' vyssavse, sou znamenitych zhoii, penez a bohatstvi dosähli. Jedinky Zid

V Praze jest. kteryz tyz za zivota sveho o tak mnoho tisicü lidi okla- mal a pfipravil, ze by za dobre hrabstvi pocteno byti mohlo. Kdyby- chom sobe toliko toto porozväzili, jak velike mnozstvi Zidü zde nyni

V Praze jest: nebo kdyz na rynk se vyjde, vzdycky splse ctyfi aneb pel zidüv na jednoho kfestana se uhlidä, z nichzto zädny nie tezce ne- pracnje, a ti vsickni jedi a piji a k tomu bohatstvi znameniteho naby- vajf. Kde berou, ponevadz nepracuji a nedelaji, ani zadne poctive a spravedlive zivnosti neprovozuji? nemusejl-liz tehdy tolio vseho skrze sve lotrovske santroky, oklamäni, Izive podvody, zlodejskä pfijimäni do- sahovati a nabyvati? V jinych zemich a mestech, kdeby takoveho skod- neho cloveka a zhoubci zemskeho vedeli, tak dlonho se po nein ptaji, az jej vyzdvihnou a jinym ku pfikladu ztresci. Ale zde na tisice se jich trpi. ktefiz näs tak oslepene ki'esfany hubi; to jest velike dopusteni, kter^mzto näs pän Buh pro nase vehke hfichy a nepravosti trestati räci. Nebo zädny vetsi jed, vetsi nestesti, vetsi zle nade vsecko zle na näs ki'esfany jest pfijiti nemohlo, aniz nam Turek, ani co jineho a krälovstvi tomuto uskoditi müze, Bylo by mnohein lehceji, snäze a uzitecneji vrchnosti nasi ctyry neb pet tisic hdu välecneho v poli ustavicne na näklad näs drzeti, tak mnoho by zemi teto skoditi nemohlo. jako näm zidovske pokoleni skodi.

A my oslepeni kfesfane nemuzeme a nechceme tomu rozumeti, az näm voda do üst potece, teprv prohlednem, a kdyz näm zemi a näs vsecky obyvatele na zkäzu pfivedou, k posledku näs snad take z zeme vyzenou, toliko tfm se rozchäzi, ze se Jim mista toho nedostävä, v nemz by se k tomu volne zmustrovati mohli; a kdyby to meli, uhlidali by kfesfane, oc se zide pokusiti smeli. Mne se vidi, jestliby se oc v ta- kove mife pokusili; pro mnozstvi jich tezce a ne snadno by jim ode- pfeno byti mohlo. Casu jednoho smel jeden Zid v meste Frankfurtu toto promluviti: ze by sobe chtel vinsovati, aby sto tisi'c kfestanüv i dobfe mine zidüv v poli bylo, a ti vespolek bitvu svesti meli, to by pry se uhlidalo, kdo by pole obdrzel, Z tech slov toho Zida souditi se muze. CO o näs v srdci svem smejslejf. Meli bychom sobe z jinych zemi närodüv a m^st, jako Ulmu, Auspurku, Normberku, ktefiz se upffmne o dobrv fäd a dobre obecni verne starati umeji, pfiklad a nauceni vzi'ti- Kdyby pfi Zidech jaky uzitek spatfovali, take by je mezi sebou cho- va'i; ale dobfe znaji. ze jest lid zavfeny, skodlivy a hole nestesti kfe- stanüv, Turküv a vsech nepfätel nasich pfätele a zrädcove nasi. Nebo ne nadarmo jsou je pfedesle z nekterych zemf, jako z Frankreichu, Hyspanie, Englandu a pfednich mest ffsskych na jednu hodinu vyhnali

IX BÖHMEN, MÄHREN UND SCHLESIEN, 567

a vypienili, tak ze se tarn do t6 chvile zädny Zid ukäzati nesmi. Jakoz ^577. pak i zde v krälovstvf Ceskem z Budejovic, z Litomefic, Zatce i jinych mest pro jejich velikä lotrovstvi tez se jim dostati muselo. Kterak by Turek lepgf pficinu k zradäm miti mohl, nezii skrze ne? Pfedesle Ci- käni spehefi jejich byli a nyni Zide sü, ktefizto vsecko vsudy vyspe- huji, feky, brody, mosty a mesta vedi a znajf, jake kde pevnosti, V jakem polozeni le^f, kterak a kde k nim nejiepsf pfistup a Jak by dobyty byti mohly. A kdyz by Turek do zeme dostati se mel (ceho2 Biih zachovati rac), jista vec, ze by Zide pfedni byli k ukäzäni jemu cest a stezek, jimiz by k näm volny pfistup mohl mfti. Sumou ne- toliko vsi zeme, ale take jednoho kazdeho päna moznost vyzvedajf, neb o to pilnost maji, aby se velikych pänüv se vsi snaznosti pfidrzeli, pfi nichz väecky tejncsti slysice i take co jeden kazdy smejsli', a jake moznosti, povahy a vlastnosti jest, skrze coz Turek o vsech vecech nasich i o vuli a pfedsevzeti snadne vyzvedeti müze. Z toho oni Turku, kteryzto viry jejich jest, vsecku nadeji svü v nem sklädajiGe, ze po- moci jeho zase nekdy shromäzdeni budou, vfce nez näm kfest'anüm pfeji.

Vice a vejse näm kfest'anüm nejlepsi zivnosti v obchodech nasich odjimaji. Nebo jiz i k tomu pfislo, ze sobe v nekterych krälovstvfch a zemich pfedni uzitky, cla a üfady obsähli, a my na to hledeti mu- sime; ve vselike koupe se dävajf v obilf, sejra, mäsla, v vlne i jinych vecech, K tomu kazdeho roku a tyhodne vsecky jarmarky a trhy po VSI zemi zbehaji, a tu vzdycky vice zidovskych nez kfest'anskych kupcü se spatfiti müze. A tak tudy näm kfesfanüm chleb z üst vydiraji a drahotu delajf; kdez pak temef vsecko Stare mesto Prazske obsähli, neb ffdko se dum v nem najde, aby Zide tu pokoje aneb sklepa ob- zvläste pak v rynku nemeli, a nez maly cas mine, ze Zide vsecken rynk obsähnou a kfestane se budou museti do zidovskeho mesta ste- hovati, a jiz tehdy nebude vice slouti v Starem meste, nez na Novem meste zidovskem. Take jsou se jiz ve vsecek tarmark uväzali, ze zädny kfesfan tu vice mfsta, sklepu miti nemü^e, aby zbozi sve volne vyloziti a prodävati mohl. Krätce, vetsi majf svobodu nezli ktery kfestan. Kfestan, kdyby chtel zivnost provozovati, musi sobe pfedkem prävo mestske objednati, a mnohokräte cely rok i dve leta o to stäti, nez toho dosähne, nemälo o to pfätel staiati, pfedkem list svuj zachovaci a rodicüv svych prokäzati, k tomu nemalou sumu penez poloziti, nad to vsecko purkmistru a rade rukou dänim i üsty slibiti vörnost a po- slusnost zachovati, naposledy to jest^ dobrymi sousedy uruciti. Zid pak toho vseho jest präzen, kdy mu se dobfe libi do mesta na koni neb na voze pfijede, jsa Turek nebo nejaky spehyf, purkmistru ani

Ö68 ZUR GESCHICHTE DER JUDEN

1577. zädnemu se neopovi, zbozi sve dve neb tri mi'le od Prahy, kde Zide bydleji, slozi, potom je pod slamou na voze aneb na kotcim pomalu säm do pfibytku sveho sveze a v mejtu nie neoznämi, a tak vrchnosti clo odjimaji, a potom o to lacineji zbozi sve däti mohou. Neb Zid mnohokrät na jednom kotcim voze v truhle, na kterezto sedeti bude, za vfce set zlatych zbozi, jako od sobolüv, kün a jinych drahych veci sem pfiveze, nez mnohy kupec na ctyrech i peti vozich, a cla nie z ni- ceho nedä; toho kfesfan uciniti nesmi, nebo musi nejprve zbozi sve do cla vezti, tu mu je ohledaji a popisi a clo od neho dati musi, a te- prva do domu sveho se s nim obräti, a kdyby jinäc ucinil a zbozi sve prve do domü vezti dal, nez by se v celnici oznämil a clo zaplatil, beze vsi milosti by mu vzato bylo.

K tomu Zide na zädnou vojnu netähnou, a kdyz se co takoveho pfitref], bud ze lid do pole se vypraviti musi aneb berne dävaji, tehdy s kupectvim svym ujizdeji, az to vsecko pomine, potom se zase na- vracuji. Ale kfesfane museji tu züstati, tomu vsemu obvykati, byt: pak i statek i hrdlo melo platiti. I to se tez pfihäzf, ze purkmistr a rada nekdy se sousedü dotazuji, jake hosti v domech mivaji; kdyby to mezi Zidy meli vyhledävati, divne by tu hosti nalezli. Nebo kazdodenne cizi Zide sem pfichäzeji a mohou dobfe sami Turci byti, aneb turecti Zide mezi nimi, kterizto snadne vsecky veci vyspehovati mohou, a pfe- zveda neco zas ujizdeji a Turku donäseji K tomu jsou tak pysni a zpurni, ze, kdyz jim kfest'an jedno slovicko di, on mu zase na deset Izi odpovi, kfest'any zlofeci, tupi, jim iaji. selmami jmenuji, bitim hrozi, Jim pravice: ze sou tak dobfi jako my, a ze jest jim tak svobodno vsecko cinii, jako näm kfesfanüm. Protoz jim zädny kfestan nie fici nesmi, nez musi to od nich trpeti; coz näm kfest'anüm to nemä k ve- like potupe, takove bezprävi snäseti, byti? Ja drzim, kdyby kfestan Zidu policek dal. ze by vetsi tezkost proto nesl. nezby Zid kfestana zamordoval. Nemäzem ani smime to vsecko vypraviti, mnohem mine komu touziti, jakä näm ki'estanum velikä skoda a zähuba z dotcenych Zidü pochäzi; kdybychom chteli toliko toho poväziti, kdez Zide oby- vaji, ze okolo nich a v tech mistech mälo pilnych a bedlivych hospo- däfu jest, nez na vetsim dile chudych a znuzilych lidi, lotrü a zlodejüv se najde, nebo oni zädneho nezbohati, a kdyby jich nebylo, musil by mnohy z kfestanü v präcech a v obchodech svych pilnejSi byti, ktefiz toliko jimi se zdrzuji na ne spolehajice. Protoz Zide rädi v krälovstvi Ceskem sou a zviästö v Praze za pficinou dobre pastvy. Sumou vsecek jejich obchod jest Ihäti, oklamati, kurvy, lotry, zlodeje, loupezniky, jakz napfed povedino, delati ; svcdou mnohemu dobremu Cloveku i dceru jeho, zavozuji syny nase, k tomu je vedouce, ze näs okrädaji a jim

IN BÖHMEN, MÄHREN UND SCHLESIEN. 569

nesoii, ze jiz mnozi rodicove nevedi, co sobe s detmi svymi pocin;.ii 15' maji, ktefije ven ze zeme vysilajf, u vezeni drzeti, nektere ovsem tejne zazditi musili, nektefi take z nich zveseni byvaji, jini po ulicfch zebfi, jini kradou a na silnicich morduji. A ti vsickni skrze Zidy, jsouce od nich zavedeni, k tomu pfichäzeji.